Co můžeme udělat pro záchranu deštných pralesů?

Hlavní příčiny odlesňování pralesů 

Chov dobytka 

Každých osm vteřin mizí z povrchu zemského část lesa o rozloze fotbalového hřiště. Nejsilnějším hnacím motorem tohoto ničení je dramatické zvýšení těžby a likvidace za účelem získání nových ploch pro pastviny nebo jiné zemědělské využití. Rozšiřování pastvin je zodpovědné za většinu destrukce Amazonie a pastviny nyní zabírají téměř 80 % odlesněné plochy. Brazílie má největší komerční stáda na světě a je také největším vývozcem hovězího masa. Pracovníci Greenpeace podnikli rozsáhlý průzkum oblasti za použití speciálních technik a výsledkem detailní analýzy jsou sady map, které detailně ilustrují, nakolik se již deštné pralesy proměnily v pastviny a jatka. Prokazují tak přímou souvislost mezi přibýváním pastvin a ničením pralesa v této oblasti.

Další informace jsou ke stažení zde.

Sójová pole 

V roce 2005 bylo v brazilské Amazonii zaseto kolem 1,2 milionu hektarů sóji (5 % celostátní výměry). Průzkum Greenpeace v roce 2006 ukázal, že zdánlivě nezadržitelná expanze pěstování sóji v oblasti největšího dešťového pralesa na světě byla vyvolána stoupající poptávkou po krmivu pro zvířata v Evropě a Číně a touhou ji uspokojit. Když se prokázalo spojení mezi sójou v dodavatelských řetězcích předních mezinárodních společností na jedné straně a ničením amazonských dešťových pralesů na straně druhé, začala aliance výrobců potravin, supermarketů a řetězců fast food spolupracovat s Greenpeace a dalšími organizacemi a podporovat změny. Díky těmto jednáním vyhlásila většina obchodníků se sójou, podnikajících v Brazílii, moratorium na obchod se sójou z nově odlesněných pozemků v Amazonii. V červnu 2008 bylo pak moratorium rozšířeno i na další rok. Ač je moratorium stále platné, fakta ukázala, že někteří pěstitelé ho neberou v úvahu. Greenpeace věří, že moratorium na sóju je zásadní a usiluje o jeho udržení, dokud nevstoupí v platnost zákonné opatření o trvalé ochraně pralesa.

Těžba dřeva 

Téměř 80 % kácení a těžby dřeva v Amazonii je nelegálních. I kdyby však byla většina těžby hodnocena jako „legální“, byla by velmi ničivá. V důsledku využívání zastaralých technologií je v průměru pouze jedna třetina vytěženého dřeva zužitkována v podobě finálního produktu a zbývající část je likvidována jako odpad nebo spalována.